Nintendo Wii - pozor na závislost!

Na světě existují tři typy společností, když se na ně podíváte jako spotřebitel. Buď ty, která vám jsou nesympatické, nebo ty, které vás nechávají chladnými a pak také firmy, které se pro vás stávají něčím víc. Někdo do třetí kategorie zařadí výrobce motorek, jiný Hi-Fi společnost vyrábějící zesilovače a někdo kupuje trička s krokodýlem. Každý si najde oblast, která mu je blízká a já jsem si po pár měsících k firmám jako je Apple či Google přidat značku, která pro mě byla dříve zcela neznámá - Nintendo!

Po čase, který jsem měl možnost strávit s DS lite a nyní především Wii jsou tyhle hračky pro mě stejně důležité jako MacBook či iPod. Přehršel nápadů, které se podařilo chlapcům z Japonska naládovat do těchto konzolí je nespočitatelný a hravost, kterou tyhle hračky nabízejí, je naprosto úžasná. Zatímco Xbox či PS jsou pro mě "jen" našlápnuté konzole, tak Wii a DS lite nabízí hratelnost, která nepotřebuje mega procesor s rotujícími větráky a miliony polygonů.

Wii mám doma pár týdnů a vzhledem k tomu, že o téhle konzoli toho bylo napsáno již mnoho, zaměřím se spíše na jiné, méně diskutované oblasti. Pokud do Wii budete investovat, dostanete vedle netradiční dvojice ovladačů také balík sportovních her Wii Sport, které nabízí krásný příklad využití zmíněných ovladačů. Hned na úvod je potřeba podotknout, že potřebujete pro hraní trochu prostoru, osobně se mi již podařilo při podávání v tenise rozbít lustr a poranit protihráče ;-). Prostor je základ a počítejte taky se služným výdejem energie. Například po dvaceti minutách boxu z vás poteče pot a Wii se tak dá použít nejenom na zabití volného času, ale i jako slušný tréninkový sparing-partner. Po internetu kolují obrázky chlapce, co při hraní Wii zhubl několik kilogramů a až budu potřebovat děla něco s figurou, dám si a Wii pár setů v tenise, natrénuji odpaly v baseballu a trénink uzavřu hodinkou bowlingu či golfu. Golf je pro mě nyní z tohoto balíku her favorit, když už se někdo na Wii přijde podívat, neobejde se to bez virtuální cesty po golfovém hřišti a trénování odpalů. Ani nevíte, jak se těším, až na Wii vyjde Tiger Woods Golf (snad v půlce toho měsíce).

Druhou povinnou hrou je pro Wii Zelda, fantasy příběh, který ač může působit dětinsky, dokáže vás hra vtáhnout do děje a díky jednoduchému ovládání a lehkým až středně těžkým hádankám vás bude bavit několik desítek hodin (teď jsem do hry investoval 50 hodin a stále mě to neomrzelo). Co se týče záporů, tím je bezesporu nutnost kupovat hry pouze pro lokální region (PAL, NTSC USA a NTSC JAP), takže nákup her třeba z Asie se nekoná. To neplatí, pokud člověk investuje do mod-čipu, jako je Wiinja či CycloWiz, které by v nových verzích měly umožňovat region-free hraní her (především zvládají přehrávat hry vypálené, které se válí na torrent sítích). Bonusem je zpětná kompatibilita s GameCube hrami, které lze naštěstí pomocí FreeLoader disku (cca 20 eur na ebay) hrát, i když jsou z jiných regionů.

Wii je absolutní pecka a i když nabídka her ještě není tak rozsáhlá a nikoliv každá hra umí naplno využít nové ovladače, jedná se rozhodně o hračku, kterou by měl každý správný geek mít doma. Nintendo Rulezzzz.